KATEŘINA HERČÍKOVÁ
Přinášíme vám rozhovor s Kateřinou Herčíkovou, muzikálovou zpěvačkou, kterou jste mohli vidět na divadelní scéně v Praze a Plzni. Pochází z Kraslic, ale už 12 let žije v Praze, kde se věnuje své profesi zpěvačky. Ztvárnila několik skvělých rolí, například zelenou Elphabu z muzikálu Čarodějka, za kterou dostala širší nominaci na cenu Thalie v Goja Music Hall nebo postavu nešťastné Natalie v muzikálu NE/NORMÁLNÍ pojednávající o duševním zdraví v Divadle Na Prádle.
Jak poslední rok s covidem změnil váš život?
Poslední rok se mi změnil skoro ve všem, hlavní změnou byla nemožnost dělat svou milovanou práci – hrát divadlo.
Divadlo a kultura obecně neměla brzkou vidinu navrácení se k normálu, i když nyní to vypadá mnohem líp a hlavně v létě bychom mohli hrát, což je pro nás takový malý zázrak. Život se mi tedy změnil na jedny dlouhé divadelní prázdniny.
Koncem loňského srpna a začátkem září jsme po první vlně všechny představení oprášili, tedy znovu nastudovali, abychom následně zjistlili, že se jich vlastně nedočkáme. Podařilo se odehrát jen pár představení, ale bylo jich tak málo, že bychom je spočítali na prstě jedné ruky. Většinu času jsem trávila v mých rodných Kraslicích u rodiny, kde to miluju. Člověk si v těchto chvílích moc dobře uvědomil, že příroda je nejlepší lék na všechno. Mé každodenní procházky a výlety do přírody byl dar z nebes a možnost vypadnout z města a užívat naši krásnou přírodu v Krušných horách k nezaplacení. Taťka si ze mě dělal srandu, že mohu dělat jako náhradní zaměstnání průvodce po Kraslicku a okolí😂!
Byla nějaká změna “k lepšímu”?
Určitě ano! Uzavření divadel mi dovolilo trávit mnohem víc času s rodinnou a s přítelem a mít čas sama na sebe. V loňském létě jsme společně projeli kus naší republiky a poznávali její krásy. Takže jako změnu k lepšímu beru rozhodně to, že jsem měla možnost poznat mnohem víc zemi ve které žiju. Možná mi chyběla dovolená na pořádných horách a u moře, ale člověk se bez toho dokáže obejít. Věřím že ZAS BUDE LÍP 🙂.
Co vám v covidové době nejvíce chybělo k pocitu radosti?
Určitě má práce. Divadlo! Diváci! Kolegové! Zkoušení! Člověk z jiné profese asi nedokáže úplně pochopit, co pro nás umělce znamená naše povolání. Já to vlastně taky asi správně neumím popsat, ale když vám někdo sebere něco co milujete, co vás naplňuje, těžko to něco nahradí.
Všimla jste si dopadů na svou psychickou stránku?
Snažila jsem se z toho nehroutit, protože mít deprese je daleko horší, než se s tím jednoduše smířit. Přijmula jsem skutečnost jak to je, a tím, že bych se z toho stresovala ničemu a nikomu nepomůžu, spíš naopak. Jsem vděčná, že jsem měla s mám co jíst, kde spát, peníze na poplacení všech důležitých věcí, milující rodinu. To je ten největší dar.
Co vám pomáhá udržet si duševní zdraví?
Hlavně příroda. Po novém roce jsem naskočila do dvou představení v DJKT v Plzni, za co jsem velmi ráda a moc si toho vážím. Od března pak zkoušíme nový muzikál Something Rotten (Něco Shnilého), což mne aspoň vrátilo do normálního života.
Divadla se pomalu probouzejí, už jste některé jako divák navštívila?
ANO!!! A nesmírně jsem si ho užila!! 🙂
Rozvolnění sebou přinese jiné štěstí, budu moct opět naplno dělat svou vysněnou a milovanou práci. 💚